Tou nejdůležitější výhodou je ale – jak už to tak nejen ve firemním životě bývá – vlastně zároveň ta největší nevýhoda: o vaše servery a jejich běh se stará někdo jiný. Ale je to vůbec nevýhoda? Pokud není cloud nekoncepčně vytvořen uvnitř firmy na koleni, kdy se pod neodborným dohledem o jednotlivé služby stará hned několik dodavatelů, ale je naopak vybrán jeden komplexní dodavatel cloudových služeb, který celý projekt ve spolupráci s daným IT oddělením naplánuje a propojí s interními procesy firmy, není se čeho obávat.

Za běh vašeho ERP v cloudu pak plně ručí provozovatel cloudových služeb, včetně případné náhrady škody. Starají se vám o něj lidé se zkušenostmi z desítek až stovek různorodých společností, kteří mají nejvyšší možné certifikace a při řešení problémů mají k dispozici nejnovější dostupné poznatky a nástroje. A váš provoz stojí na nejmodernějších technologiích v datovém centru, které je redundantně zabezpečeno proti výpadkům elektřiny, konektivity, živelným katastrofám, krádežím, kyberútokům i lidským chybám. A s takovou jistotou v zádech je pak mnohem snazší se soustředit na to nejdůležitější – na růst vaší společnosti. Na váš byznys.

Trh cloudové infrastruktury stále prudce roste. Podle analytiků ze společnosti IDC se ve třetím kvartálu 2015 prodaly servery, úložiště a switche určené k provouzu v cloudových datacentrech za bezmála 7,6 miliardy dolarů, což je o 23 % více než ve stejném období roku 2014.
Prodej infrastruktury pro soukromý cloud vyrostl meziročně o 18,8 % na 2,9 miliardy dolarů zatímco prodej hardwaru pro veřejný cloud přinesl zvýšení tržeb o 25,9 % na 4,6 miliardy dolarů. Podíl cloudové infrastruktury na celkovém trhu se díky tomuto růstu zvýšil na 33,8 %. „Tradiční“ IT infrastruktura (tedy ta, která není nasazena v cloudových datacentrech) naopak vykázala meziroční pokles tržeb o 3,2 %.

Trh cloudové infrastruktury v loňském třetím čtvrtletí rostl nejrychleji v Japonsku, a to meziročně o 47,1 %. V regionu APAC tržby vyrostly o 35,3 %, v západní Evropě o 22,1 % a v USA o 20,1 %. Smutnou výjimkou byl „náš“ region střední a východní Evropy, kde se trh naopak propadl o 10,2 %.

Společnost IDC předpovídá, že v roce 2020 dosáhnou výdaje za cloudovou IT infrastrukturu v regionu EMEA 10,5 miliardy dolarů, bude to však znamenat 36,5% podíl celkových výdajů na tuto oblast.

Rozhodně tedy nepůjde o konec on-premise systémů v podnicích, nicméně řada trendů, jako je internet věcí, bude přednostně zvyšovat investice právě do cloudových technologií. Ostatně už v letech 2015-2016 výdaje za "tradiční" podnikovou IT infrastrukturu klesly o 9,9 %.

Zdroj: IDC

Cloud ve firemní praxi
Na cloudová řešení nejvíce slyší menší a – ještě lépe – začínající společnosti. Ty mají nejmenší množství požadavků na speciální úpravy a dokážou se přizpůsobit přednastaveným procesům v ERP systému. Zároveň také slyší na výrazně nižší počáteční investice, jednoznačně definovatelné náklady a snadný růst ERP řešení s vývojem firmy.
Výhodou v tomto ohledu je mimo jiné to, že velké investice do rozšíření, které by společnost musela odepisovat i několik let, lze nahradit řádově nižšími měsíčními platbami, které jdou rovnou do nákladů. Vysokou přidanou hodnotou je také víceúrovňová podpora v režimu 24/7/365, kterou společnosti získávají za zlomek v případě realizace svépomocí.

Plaťte jen za to, co opravdu používáte
Bez ohledu na to, jestli o investici do ERP či IT obecně uvažuje menší či větší společnost, je třeba řešit návratnost dané investice v čase. Ve většině případů je tedy nutné plánované řešení předimenzovat tak, aby bylo dostačující také za několik let. V případě cloudových řešení tato nutnost odpadá a každá společnost je schopná se přizpůsobovat nejen svému vlastnímu růstu, ale i sezonním trendům. Vše navíc probíhá v řádu minut, kdy jste schopni – často navíc přes samoobslužné rozhraní – vypínat či zapínat prostředky a licence přesně podle toho, co si žádá vaše aktuální firemní situace. Jednoduše zadáte požadavek, ten je automaticky vyřešen a vaše náklady na provoz ERP/IT se od daného okamžiku snižují či zvyšují na vámi požadovanou úroveň.